Dnes se podíváme hlouběji na zoubek jednoho z českých problémů v oblasti financování sportu. V médiích často rezonují zprávy o podfinancování českého sportu – těm se my dnes věnovat nebudeme. Zaměříme se na problémy s alokací národních zdrojů a jejich následnou redistribucí na úrovni svazů.
V příspěvku na Facebooku jsme se věnovali jedné ze systémových chyb sportu v Česku s příkladem na MS juniorů v hokeji. Mistrovství mimo obrovský úspěch poukázalo na nešvar, který český sport, hokej pak především, v posledních letech dochází k útěku talentované mládeže do zahraničí. Český národní tým juniorů se turnaje účastnil s hráči, kteří svůj talent rozvíjí především v zahraničí – pouze 20% hráčů národního týmu bylo z domácí soutěže.
Vše je samozřejmě o PENĚZÍCH. A jak to s nimi funguje? Mimo municipality a kraje je esenciálním zdrojem financování stát, respektive Národní Sportovní Agentura (NSA). Ta rozděluje finance sportovním oddílům, ale také svazům. Finance jsou směřovány primárně na mládež a reprezentaci. Právě na financování sportovních svazů se dnes zaměříme.
Každý svaz dostává finanční prostředky z NSA na základě sportovní reprezentace a výchovy mládeže. Přidělené částky se pohybují od horní hranice 245 573 053 Kč pro Fotbalovou Asociaci ČR až po nejnižší hranici 322 245 Kčpro Český svaz kuší. Obrovské rozpětí – opět však nebudeme hodnotit celkové částky, ale zaměříme se na jednotlivé ukazatele. Na základě Ročenky ČUS jsme získali počty členů (dospělých i mládežnických) ze sportovních svazů registrovaných v rámci ČUS.
Pro účely tohoto článku se budeme zaměřovat na tři ukazatele, a to:
- Procento mládeže
- Dotace na jednoho člena
- Dotace na jednoho mládežnického člena
Procento mládeže
Z celkového počtu 74 zkoumaných sportovních svazů jsme vybrali 10 dle jejich velikosti mládežnických členů i procentuálního počtu mládeže. Financování sportu by mělo být silně orientované na mládež, ale jsou zde samozřejmě různé proměnné, které finální čísla ovlivňují. Nejvyšší procenta mládežnických členů logicky vykazují sporty, kde je věkový vrchol v nižším věku, jako je gymnastika nebo moderní gymnastika. Velmi vysoké procento vykazuje také judo a plavání, které jsou zpravidla velmi dobrým základem pro další sporty. Pro srovnání nižšího procenta mládeže jsme zvolili tři sporty. Metaná (4 %) a kuše (19 %) mají nejen velmi nízké procento mládeže, ale také celkový počet členů. Český svaz golfu má naopak více než 6 tisíc členů, avšak procento mládeže pouhých 12 %. Známější sporty hokej, florbal, basketbal a fotbal přesahují 50% mládeže, první tři jmenované dokonce 60 %. Celkové počty mládežnických členů pak dosahují vysoké hodnoty v rámci desítek tisíc, v případě fotbalu pak více než 170 tisíc.
| Svaz | Počet mládežnických členů | % z celkového počtu členů |
| Česká gymnastická federace | 19 204 | 88 % |
| Český svaz juda | 37 268 | 88 % |
| Český svaz plaveckých sportů | 21 245 | 77 % |
| Česká basketbalová federace | 15 468 | 67 % |
| Český hokej | 24 177 | 67 % |
| Český florbal | 50 487 | 66 % |
| FAČR | 174 170 | 51 % |
| Český svaz kuší | 22 | 19 % |
| Česká golfová federace | 6 090 | 12 % |
| Český svaz metané | 18 | 4 % |
Dotace na jednoho člena a mládežnického člena
Jelikož za nás je zlomovým ukazatelem výchovné na jednoho člena, která asi nejvíce ovlivňuje širší společnost. Zde je ze sledovaných sportů metaná výrazně odskočená, jelikož i přes celkově nízký počet členů a pouhých 18 mládežnických členů obdržel dotaci přes 1,2 milionu Kč. V průměru na jednoho mládežnického člena tak vychází více než 67 tisíc Kč. Pro příklad můžeme srovnat s rychlobruslením, které, byť především díky Martině Sáblíkové a jejím 49 cenným kovům z OH, MS a ME dostává zhruba 98 tisíc Kč na jednoho mládežnického člena. Metanou v tomto ohledu ještě výrazně předčí dva zimní sporty se stejným problémem (minimum mládeže a členů obecně), a to curling (124 tisíc Kč) a bobisté a skeletonisté (188 tisíc Kč).
| Svaz | Dotace NSA (v Kč) | Dotace na jednoho člena | Dotace na jednoho mládežnického člena |
| Český hokej | 244 730 738 | 6 736 Kč | 67 134 Kč |
| Česká basketbalová federace | 132 664 516 | 5 746 Kč | 14 648 Kč |
| Český svaz metané | 1 208 414 | 2 891 Kč | 10 122 Kč |
| Český svaz plaveckých sportů | 69 625 000 | 2 541 Kč | 8 577 Kč |
| Česká gymnastická federace | 28 160 328 | 1 293 Kč | 3 815 Kč |
| Český florbal | 70 096 202 | 921 Kč | 3 293 Kč |
| Český svaz juda | 35 104 062 | 825 Kč | 1 466 Kč |
| FAČR | 245 573 053 | 716 Kč | 1 388 Kč |
| Český svaz kuší | 505 050 | 481 Kč | 1 410 Kč |
| Česká golfová federace | 23 232 900 | 443 Kč | 942 Kč |
Diskuze – jak lze uchopit financování sportu?
Krátký výtah z celkových 74 svazů a jejich analýzy je místy velmi alarmující. Některé sporty, jako např. curling, bob a skeleton, metaná nebo skibob mají v průměru pouze 11 % mládežnických členů (celkem 194 dětí, v průměru 48 dětí na svaz), nemají v Česku téměř žádné podmínky pro provozování činnosti – ať už tréninkové, tak závodní. To samozřejmě vede k nutnosti využívat zahraniční sportoviště, což logicky vede k velmi vysokým nákladům na dopravu, ubytování, stravu a pronájem zahraničních sportovišť (celkem tyto čtyři svazy obdržely dotace NSA ve výši přes 19 milionů Kč). Takovýchto extrémně neefektivních výdajů je ve financování českého sportu samozřejmě výrazně více, byť nejsou tak finančně náročné, jako jsou právě zmíněné zimní sporty. Stále se v nich však naši reprezentanti účastní velkých sportovních akcí (OH, MS, ME), dlouhodobě nemáme podobné výsledky, jako dosahovala ve stejně nepříznivých sportovních podmínkách třeba Martina Sáblíková (49 medailí z rychlobruslení na OH, MS a ME).
Velké sporty jako fotbal, basketbal, házená nebo volejbal nedosahují na jednoho mládežnického člena zdaleka takových částek. Přitom průměrná částka na jednoho mládežnického člena, která je financována z NSA, je hlavním finančním zdrojem na trenéry. Financování sportu na úrovni municipalit velmi často výplaty trenérů nemá jako uznatelný výdaj.
Ano, zde lze namítnout, že většina klubů dostává granty ještě zvlášť, ale svazová čísla zpravidla odráží skutečnost i na klubové úrovni (dále a hlouběji se tématem budeme samozřejmě zabývat).
Možná východiska
Vše vede k otázce, jak zdroje efektivněji distribuovat – opravdu si můžeme z úrovně NSA dovolit financovat svazy s nižšími desítkami mládežnických členů, bez výsledků na vrcholných sportovních akcích nebo další přidané hodnotě společnosti? Jedním z východisek může být prioritizace sportů, např. na základě podmínek v naší zemi, výchovy mládeže nebo dlouhodobých výsledků na mezinárodní scéně – zde je však samozřejmě potřeba brát v potaz spoustu dalších faktorů, jako např. individuální fenomény.
Celkově je financování sportu velmi náročnou oblastí, která je v dalších letech potřeba reformovat. Je potřeba nejen děti přilákat zpět ke sportu, ale také se o ně dobře postarat, aby u sportu vydržely a vytvořily si k němu pozitivní vztah, což bez kvalitních a oddaných trenérů a kvalitního zázemí půjde jen velmi těžko.
V příštím článku se dále zaměříme na další část financování na základě reprezentace, kde vytváříme analýzu úspěchů našich reprezentací v novodobé historii samostatného Česka.