Strategický plán rozvoje sportu a jeho zákonná povinnost

V předchozím článku jsme se podívali na Strategický plán rozvoje obce, jeho důležitost z pohledu cílů obce a města, budoucího fungování, investic a či financování.

Následující řádky se budou věnovat Strategickému plánu rozvoje sportu, který je často nazýván také jako koncepce sportu.

Zákonnou povinnost plní pouze 21 % obcí z Jihomoravského kraje

Z pohledu zákona mají obce povinnost od 1. 7. 2018 v samostatné působnosti zhotovit pro své území plán rozvoje sportu a zajišťovat jeho realizaci.

Vše je specifikováno v § 6a, odst. 2 zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, v kombinaci s bodem 6 článku II. Zákona č. 230/2016 Sb., kterým se mění zákon o podpoře sportu: „Plán rozvoje sportu by měl obsahovat základní zásady, kterými se musí obec při činnosti v oblasti sportu řídit, vymezovat základní potřeby obce v oblasti sportu, oblasti podpory sportu z rozpočtu obce, priority pro projekty zaměřené na podporu sportu pro všechny, zdravotní prospěšnost sportu a na osvětu v oblasti sportu a opatření k zajištění dostupnosti sportovních zařízení pro občany obce.“

Koncepce sportu patří mezi zásadní rozvojové dokumenty obce a vyjadřuje konkrétní cíle, opatření a kroky, nápady, možnosti podpory a dostupné finanční zdroje, které v celkovém součtu umožní vyšší využití potencionálu sportu a s ním spojených aktivit a kvality života občanů v dané obci či městě. Zpravidla vychází ze Strategického plánu rozvoje obce a státní koncepce České republiky v oblasti sportu.

V Jihomoravském kraji existuje pouze 21 % obcí, které disponují tímto zákonem stanoveným Strategickým plánem rozvoje sportu. Největší města Jihomoravského kraje, jako Brno, Znojmo, Břeclav, Hodonín či Vyškov koncepci sportu zpracovanou mají. Vyjímaje Znojma pak mají zpracovaný také Strategický plán rozvoje města. Problém se tak týká především menších města a obcí.

Co by měla koncepce rozvoje sportu obsahovat?

Přístupů ke zpracování koncepce rozvoje sportu je několik. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k tomu zpracovalo metodiku a prezentuje ji na svých webových stránkách.

Dle našich zkušeností, získaných mimo jiné při spolupráci na Koncepci rozvoje sportu města Brna na léta 2018 – 2030, doporučujeme držet se následujících bodů:

  1. Ohlédnutí za plněním cílů a záměrů z předchozích koncepcí sportu – sem patří kvalitativní i kvantitativní zhodnocení, vyhodnocení splněných i nesplněných cílů a také překážky a rizika, které v daném období neumožnily rozvoj sportu.
  2. Postup prací a metodický přístup k nové koncepci – představení, jakým způsobem vznikala nová koncepce sportu
  3. Související strategické dokumenty a jejich vzájemná provázanost
  4. Analýza současného stavu tělovýchovy a sportu – doporučujeme zde zařadit přehled aktivních organizací a jejich členskou základnu včetně rozdělení na výkonnostní a vrcholový sport, soupis sportovišť včetně stavu podmínek územního plánování pro jejich rozvoj, přehled stavu a využitelnost sportovišť patřících pod školy a také finanční analýzu zdroj pro případné investice, provoz a údržbu sportovních zařízení pro činnosti sportovních organizací. Často zde figurují také dotazníky napříč občany či jednotlivými částmi obce, sportovními organizacemi či majiteli sportovních zařízení.
  5. SWOT analýzy pro vrcholový sport, výkonnostní sport a rekreační sport
  6. Vize rozvoje sportu
  7. Představení sportovní infrastruktury doporučených k realizaci – patří sem představení plánovaných projektů spojených se sportem, jako výstava či vybudování sportovišť, sportovních hal apod. Tyto projekty mají zpravidla již připravený harmonogram činností, vypracovanou studii proveditelnosti, obrazovou dokumentaci či architektonický návrh a také je vyřešeno, nebo alespoň nastíněno financování daného projektu.
  8. Financování sportu – nejčastěji obsahující současný stav a komparativní analýzu s okolními obcemi, kde se porovnávají investiční i neinvestiční výdaje na sport.
  9. Strategie rozvoje sportu – patří sem jednak dlouhodobý plán (s ohledem na to, na jakou dobu je koncepce sportu tvořena), ale pak také střednědobý a krátkodobý plán. Zatímco první dva jmenované se tvoří především obecněji, ovšem vždy realisticky, krátkodobý plán je tvořen poměrně detailněji s jasnou podobou na následující dva až tři roky (často se mu také říká akční plán).
  10. Systém monitoringu a vyhodnocování plnění plánu – tato poslední část se věnuje aktivitám, které by měly zadavatelé koncepce sportu plnit, aby došlo k naplnění co největšího množství aktivit uvedených ve strategickém plánu rozvoje sportu.

Správné zpracování komplexní koncepce sportu s ohledem na její reálné využití je záležitostí několika měsíců, a to vždy s ohledem na propracovanost jejích jednotlivých částí.

Plánujete-li její zpracování a nevíte jak na to, nebo třeba chcete jen zkonzultovat některou její část, budeme rádi, když se nám ozvete e-mailem na michal@fmpsports.cz nebo na telefonu +420 731 540 881.

Autor: Michal Jilka